
Takže žádný problém. Všechno je, jak má být! Ale je tomu skutečně tak? Co se bude dít dál? Má cenu se dívat do budoucna?
Když se vrátím zpět o 10 let a zamyslím se co se tehdy dělo, tak mě napadá určitá paralela. Nikdo nepotřeboval šetřit, všichni měli pocit, že je to na věky a pak přišla rána. Ekonomika se začala bořit jak domeček z karet. Všichni najednou začali šetřit, hledat úspory a divili se, že výsledky se dostavují pomalu. Málo kdo byl připravený a do budoucna chráněný.
Měli bychom se umět z historie poučit a vědět co se bude dít až změna nastane.
Začněme přemýšlet o budoucnosti, připravme se na ni.
Podívejme se, jak jsou ochráněny naše investice a veškeré budoucí platby, abychom pak nebyli překvapení.
Platíme jen to, co je nutné?
Dovoluji nám uzavřené smlouvy měnit parametry, které jsou pro nás důležité?
Nemáme ve svém portfoliu služby, projekty či materiály, které by stály za to, abychom si byli jisti jeho cenami a parametry?
Připravme si strategii nákladů, aby nás budoucnost nepřekvapila. Pokud se dobře připravíme teď a nadefinujeme si strategii nákupu pro případ krize, tak by budoucnost měla být pro nás bezproblémová.
Doba jde kupředu a vše se vyvíjí. To samozřejmě platí i pro nákup. Čím dál více se setkáváme s tím, že nákupní oddělení v některých společnostech nedosahují maximální efektivity a úspor na vstupních nákladech. Důvody bývají různé. Ať už proto, že se specializují jen na některý druh nákupu, volí nevhodné nákupní přístupy a metriky, nebo je nákup zkrátka ve společnosti špatně začleněn. K řešení někdy stačí jen revidovat nákup a nastavit správně proces.
Karel Kuklík